Mikrovlnné kosmické záření a Velký Třesk

| 01. 09. 2010 |

«Zpět

Mikrovlnné kosmické záření a Velký Třesk

Otázka: „Mohu se optat jak za pomoci biblické zvěsti vysvětlujete například původ reliktního záření (tedy důsledek Velkého třesku)?"

Odpověď: redakce www.stvoreni.cz


Dobrý den,

Děkujeme Vám za velmi zajímavou otázku. Odpověď na tuto otázku je rozsáhlejší a poněkud složitější a bude vyžadovat nejprve podrobnější seznámení se s tématem a se stručnou historií řešení této otázky, aby i ostatní čtenáři měli možnost pochopit význam (dopad), šíři a složitost tohoto problému. Na konci této odpovědi uvedu jednu z nejnovějších a zdá se zatím nejúspěšnějších kreacionistických interpretací vůbec - jak Vy říkáte, za pomocí biblické zvěsti o nadpřirozeném stvoření celého vesmíru mocí Božího Slova v 6ti (24h) dnech, jak je zapsáno v knize Genesis.

Vaše otázka se týká interpretace astronomických pozorování určitého typu - konkrétně mikrovlnného záření o teplotě 2,725K přicházejícího ze všech stran s překvapivě malými odchylkami. Rád bych při této příležitosti zdůraznil, že se nejedná a priori o důsledek Velkého Třesku, ale o pouhou lidskou představu, že by to tak mohlo být. Čím více víme o mikrovlnném kosmickém záření a čím přesnější jsou naše měření tohoto fenoménu, tím více se zdá, že s údajným počátečním Velkým Třeskem nemá toto záření nic společného - viz dále.

Nejprve bych rád zdůraznil některé základní myšlenky vztahující se k tomuto tématu.

- Co se týče původu a historie vesmíru, tak máme k dispozici data v podstatě výhradně optické povahy - tj. světelná spektra hvězd, galaxií, kup galaxií a různých kosmických těles ... a tzv. mikrovlnné kosmické záření. U většiny pozorovaných objektů tedy máme k dispozici jen data z optických měření, jejichž původ (příčinu), historii (tj. přenos světla od pozorovaného objektu k pozorovateli) a konkrétní souvislost s původem (počátkem) a historií vesmíru nemůžeme žádným způsobem přímo experimentálně prozkoumat. Je to podobná snaha o rekonstrukci historie jako v případě tzv. paleověd - tj. historických věd - mezi které řadíme obvykle archeologii, paleontologii nebo geologii.

- Chceme-li interpretovat naměřená data, musíme nutně vycházet z určitých předpokladů, neboť se jedná o pozorování a měření (nikoliv experiment) NÁSLEDKŮ mnohdy neznámých procesů probíhajících (proběhnutých) ve velmi vzdálených oblastech vesmíru - Tyto předpoklady nejsou holá vědecká fakta, jejichž platnost bychom mohli experimentálně ověřit, zopakovat nebo zajistit jejich splnění v průběhu procesu, jehož následky nyní pozorujeme - tyto předpoklady jsou filozofické, světonázorové povahy a my je zaujímáme vždy dříve, než máme k dispozici naměřená data, která chceme v jejich rámci interpretovat.

- Volba předpokladů zásadním způsobem ovlivňuje výslednou interpretaci naměřených dat. Nicméně ve vědecké teorii se nikdy nesmí závěry shodovat s předpoklady, což u teorie Velkého Třesku - aniž bych jí chtěl nějak křivdit - bývá téměř pravidlo.

- Teorie Velkého Třesku je jedním z možných předpokladů (interpretačních rámců), v jehož mezích můžeme interpretovat všechna naměřená astronomická data.

- Výpovědi 1. biblické knihy Genesis představují jiný a s teorií Velkého Třesku neslučitelný typ předpokladů (interpretačního rámce), v jejichž mezích můžeme také interpretovat všechna naměřená astronomická data.

- Teorie Velkého Třesku vycházející z předpokladu materialismu a naturalismu (tj. žádný nehmotný transcendentní Stvořitel, žádná nestvořená Inteligence, žádný vyšší účel) a teorie Stvoření vycházející z výpovědí biblické knihy Genesis (tj. transcendentní Stvořitel mimo vesmír existující nezávisle na stvoření a účasten všech událostí ve stvoření od počátku stvoření, nadpřirozená nestvořená Inteligence, předem stanovený účel a cíl všeho bytí) nemají žádný společný průnik, a nelze je tudíž žádným způsobem spojit dohromady.

- Pravdivost výsledné interpretace nelze přímo experimentálně ověřit (stejně jako předpoklady) - máme proto v podstatě jen 2 možnosti -

  • o změnit (modifikovat) stávající interpretaci (NIKOLIV PŘEDPOKLADY) zavedením neměřitelných a nepozorovatelných fyzikálních faktorů (např. temná hmota a temná energie), aby takto modifikovaná teorie (interpretace) byla v souladu s naměřenými daty ...
  • o nebo přijít s úplně novou fyzikou - tj. úplně novou teorií (interpretací) založenou na úplně jiných předpokladech, ale bez dodatečných neměřitelných a nepozorovatelných fyzikálních faktorů (jako je např. temná hmota).

Rád bych na začátku ještě jednou zdůraznil, že interpretace je zásadním způsobem ovlivněna našimi předpoklady. Pokud budeme a priori předpokládat, že vesmír „vznikl" tzv. Velkým Třeskem s předpokládanou postupnou spontánní tvorbou energie a hmoty a všech struktur ve vesmíru samotným vesmírem - a toto nemůžeme žádným způsobem vědecky ověřit, jestli se tak stalo, nehledě na to, že taková představa je v rozporu se známými přírodními zákony, které dnes v přírodě operují - potom můžeme interpretovat v rámci tohoto tzv. evolučního předpokladu také další pozorovatelnou skutečnost - tj. mikrovlnné kosmické záření - a to například jako pozůstatek této údajné počáteční exploze. Na konci této odpovědi si ukážeme, že pozorovatelnou skutečnost - mikrovlnné záření vesmíru o teplotě 2,725 K - lze interpretovat i zcela odlišným způsobem v souladu s biblickou zprávou o stvoření v 6ti (24h) dnech (kterou lze vnímat jako předpoklad stvořitelské teorie).

Odpověď rozdělíme do 7 kroků:

1. Co je to Velký Třesk (teorie Velkého Třesku)?
2. Co říká stvořitelská teorie podle Genesis?
3. Lze vzájemně sloučit evoluční teorii Velkého Třesku a stvořitelskou teorii podle knihy Genesis?
4. 4 důvody k odmítnutí teorie Velkého Třesku
5. 4 důvody k přijetí teorie 6ti denního stvoření podle Genesis
6. Co je to rudý posuv a jak ho lze interpretovat?
7. Co je to mikrovlnné pozaďové záření vesmíru a jak ho lze interpretovat?


-->