Evoluční nazírání na svět

| 29. 09. 2010 |

«Zpět

Evoluční nazírání na svět

Evoluční nazírání na svět

Podstata evoluce je nepřítomnost motivu a účelu. Příroda se pak zdá být výpočetní mašinérií beze smyslu. Avšak - hypotéza samovolné organizace neživé i živé hmoty bez předchozí informace je v rozporu se všemi vědeckými obory. Nezačíná snad každá smysluplná činnost přemýšlením? Kdykoliv vidíme nějaký plánovaný projekt, i to nejprimitivnější dílko, pak bezpochyby předpokládáme, že původcem je inteligentní bytost se smyslem pro organizovanost, řád a účel. Hodinový strojek vyrobil hodinář, budovu projektoval architekt, postavil stavitel a obraz namaloval malíř. Zakódované zprávy vyžadují inteligentního odesílatele. Informace zakódované písmem makromolekuly DNA vyžadují superinteligentního tvůrce.

Tímto způsobem uvažujeme všichni, protože taková je naše životní zkušenost. Učeně tomu říkáme princip kauzality, neboli zásada příčiny -vše je něčím zapříčiněno. Čím je projekt složitější a organizovanější, tím více inteligence, umu a práceschopné energie je k jeho uskutečnění zapotřebí. Nejvyšším dílem nebo projektem, jaký známe, je člověk. Jeho projektantem musel být tedy někdo, kdo je dokonalejší než člověk.

Rád bych uvedl ještě některé další nedostatky, jež evoluční teorie skrývá pod svou slupkou samozřejmosti:

  1. Opravdu má přírodní výběr onu tvořivou moc, jakou mu darwinisté připisují?

    Evoluce by měla být příběhem o zdokonalování přizpůsobenosti, sám Darwin napsal: Můžeme říci, že přírodní výběr den ode dne, hodinu od hodiny zkoumá na celém světě každou i nejmenší odchylku, zavrhuje špatné a zachovává a zvětšuje všecko, co je dobré, nehlučně a nepozorovaně pracuje kdekoli a kdykoli se naskytne příležitost k upevnění každé živé bytosti." (O vzniku druhů přírodním výběrem) V pozdějších vydáních Darwin do této věty vložil slovo "obrazně", zřejmě proto, že si uvědomil, že o přírodním výběru psal jako o inteligentní, tvořivé bytosti.

    Protože však přírodní výběr inteligentní bytost není, proto nemůže plánovat, předpokládat, není schopna vymyslet si cílovou podobu a ani přechodně zachovávat neužitečné a zatěžující formy: tím myslím všechny celky v "rozpracovaném" stavu. A to jsou jak nehotové orgány, tak i nekompletní, a proto nefunkční buňky - základní stavební jednotky. Zákonitost přírodního výběru překážející skupiny přece vždy zruší, jak by se potom díky němu mohlo vytvořit něco dokonalejšího? (Nechtějte prosím navrhnout, že funkční celek, jako je třeba srdce, se nějak záhadně, samo od sebe najednou vytvoří, tomu snad nemůže věřit nikdo.)

  2. Nepodloženost evoluční teorie fosilními důkazy.

    Z teorie vyplývá, že úplné fosilní doklady budou z velké většiny tvořeny přechodnými formami. Darwin uznával, že podle jeho teorie "byl jistě počet spojovacích odrůd, které kdysi na zemi existovaly, opravdu obrovský." Mohli bychom tedy předpokládat, že paleontologové budou neustále odkrývat fosilní důkazy přechodných forem. To se však jasně nedělo. Přestože se po zkamenělinách pátralo s nesmírným úsilím po celém světě, fosilní doklady dnes celkově vypadají velice podobně, jako v roce 1859. Mezery mezi velkými skupinami - kmeny, třídami, řády - jsou nejen převažující, ale v mnoha případech přímo nezměrné. Stručně řečeno, jestliže evoluce znamená postupnou změnu jednoho druhu organismu v jiný druh, je význačným rysem fosilních dokladů nepřítomnost důkazů ve prospěch evoluce.

    Jestliže se darwinismus těší statutu předem dané pravdy, pak problém, který představují fosilní doklady, je to, jakým způsobem k evoluci docházelo, že vždy unikla odhalení.

    Největším problémem, který fosilní doklady pro darwinismus představují, je tzv. "kambrická exploze". V horninách tohoto období se vyskytují téměř všechny živočišné kmeny, a to bez jakékoli stopy evolučních předchůdců, které vyžadují darwinisté. R. Dawkins uznává: Je to, jako by tam byly jednoduše zasazeny, bez jakékoli evoluční minulosti. "V Darwinově době nebyly žádné důkazy o existenci předkambrického života a ve své knize Darwin připustil, že tento případ zatím musí zůstat bez vysvětlení a lze ho skutečně uvádět jako pádný argument proti zde rozebíraným názorům." Kdyby jeho teorie byla pravdivá, předkambrický svět by se musel "hemžit živými tvory". Známý evolucionista S.I.Gould napsal:

    "Můžeme vyprávět celé příběhy o zdokonalování u některých skupin, ale v poctivých okamžicích musíme připustit, že historie složitého života je spíše příběhem rozmanitého střídání v souboru základních podob než ságou o hromadící se dokonalosti."

    Nic nedbejme na tvrzení Izáka Newtona: "Zdali se oko vytvořilo bez znalosti optiky a ucho bez znalosti akustiky?" Evoluční teoretik odpovídá: "Jasně, vytvořilo. Znalostí k tomu není třeba." V evolučním učení neumožňuje křídlo létání, ale létání bez křídel udělá křídlo. Oko neumožňuje vidění, ale výhoda vidění způsobí vznik oka!

    Velmi se rozmohla víra, že většina má pravdu. Obávám se, že hlavní důvod, proč vzdělaní lidé věří v evoluci, je prostě ten, protože jim bylo řečeno, že většina vzdělaných lidí v evoluci věří. Neopodstatněná, nepodložená víra je však jen víra ve víru a může přijmout cokoli.

    Sir Arthur Keith řekl: "Evoluce je nedokázaná a nedokazatelná, věříme jí proto, že jediná druhá možnost je Boží stvoření. A to je nemyslitelné."

    Ben Železník

    - článek citování v původní verzi -
    - článek byl otištěn v křesťanském časopise ZÁPAS O DUŠI č. 58 - z října 1998

Použitá literatura:

Phillip E. Johnson: Spor o Darwina (výtah z knihy k přečtení zde, výtah z knihy k vytištění zde, stránky vydavatele knihy zde, stránky prezentující práce profesora Johnsona v této oblasti zde, stránky s on-line články pana profesora zde, osobní profil pana profesora zde)

Prof. Dr. Wilder-Smith: Proč jsem se já, přírodovědec, stal křesťanem? (osobní stránky pana profesora zde)